|
|
Výhody a další perspektivy využití smíšené obsádky pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) a mníka jednovousého (Lota lota) v podmínkách intenzivní akvakultury
PROFANT, Vít
Tato diplomová práce byla zaměřena na chov pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) v kombinaci s mníkem jednovousým (Lota lota) v Recirkulačním Akvakulturním Systému (RAS). Porovnávány byly produkční růstové ukazatele, množství nashromážděných nerozpuštěných látek a jejich chemická analýza. U mníků jednovousých byly navíc mezi experimentálními skupinami porovnávány indexy, biochemická analýza a oxidativní stres. Testovány byly tři skupiny ve třech opakováních. První experimentální skupina (70/30) obsahovala 70 ks pstruha a 30 ks mníka, ve druhé skupině (85/15) bylo 85 ks pstruha a 15 ks mníka a v poslední třetí skupině (100/0) bylo 100 ks pstruha a 0 ks mníka. Experiment trval 77 dní a kontrolní přelovení a převážení, včetně odběru nashromážděných nerozpuštěných látek probíhalo ve 21., 42., 63., a 77. dni, kdy byl experiment ukončen. Na začátku a na konci experimentu byla měřena u obou druhů celková délka (TL), standardní délka (SL) a hmotnost (W). Průměrná teplota vody byla 17, 91 ? 0,48 °C a světelná perioda byla 12L:12D, s průměrnou intenzitou světla 150 luxů. U pstruhů duhových nebyla zaznamenána téměř žádná mortalita, ale u mníků jednovousých byla mortalita 10 % ve skupině 70/30 a 24,4 % ve skupině 85/15. SGR u pstruha duhového bylo signifikantně nejvyšší ve skupině 70/30 v I. a II. období experimentu. U hodnoty FCR došlo ve IV. období ke snížení o 0,2 ve skupině 70/30 v porovnání se skupinu 100/0, ale nebyl zde statistický rozdíl. Za základě dat z tohoto experimentu o biomase a kusových hmotnostech, pstruh duhový jednoznačně přerostl mníka jednovousého napříč všemi obdobími. Stejný výsledek byl viděn u TL, SL, W a FK. Ve skupině 70/30 bylo statisticky významně sníženo absolutní množství nashromážděných nerozpuštěných látek za jeden den na konci III. a IV. období experimentu. Stejný výsledek je také u relativního množství nerozpuštěných látek ve vztahu k použité krmné dávce. Dle chemické analýzy nashromážděných nerozpuštěných látek došlo k signifikantnímu snížení absolutního množství sušiny a organické sušiny na konci IV. experimentálním období. Snížení absolutního množství fosforu a zlepšení jeho retence na základě relativního množství celkového fosforu v nerozpuštěných látkách s ohledem na množství krmiva bylo potvrzeno na konci III. a IV. období ve skupině 70/30. 91 U mníků jednovousých byly signifikantní rozdíly mezi skupinami 70/30 a 85/15 u spleenosomatického indexu, oxidativního stresu ve střevu a hodnoty fosforu v krevní plazmě. Tyto hodnoty byly vyšší u mníků jednovousých ve skupině 70/30, což poukazuje na to, že jedinci mníků jednovousých v této skupině byli více limitováni zdrojem potravy. Dle zmíněných výsledků skupina 70/30 vycházela jako nejvýhodnější v porovnání s ostatními testovanými skupinami s ohledem na množství nerozpuštěných látek a retence živin. Na druhé straně z hlediska welfare a fyziologického stavu mníka jednovousého byla lépe hodnocena skupina 85/15 v porovnání se skupinou 70/30. Obecně mníka jednovousého v rámci tohoto testování můžeme považovat za nový potenciální druh s cílem více diverzifikovat sladkovodní akvakulturu.
|
|
|
Vliv akvakulturních recirkulačních systému na kvalitu povrchových vod
Mrkvica, Aleš
Tato diplomová práce pojednává o recirkulačních akvakulturních systémech (RAS) z hlediska jejich vlivů na kvalitu povrchových vod. V teoretické části byly popsány recirkulační akvakulturní systémy, fyzikálně-chemické parametry vody, eutrofizace a rybí druhy, které byly součástí experimentu. Metodická část byla zaměřena na podrobný popis odběrů vzorků, částí recirkulačního systému, použitého krmiva, původu chovaných ryb a metod pro stanovení jednotlivých fyzikálně-chemických parametrů vody i sedimentu. Vzorky vody a sedimentu byly odebírány a analyzovány na Oddělení rybářství a hydrobiologie na Mendelově univerzitě v Brně. V praktické části byly fyzikálně-chemické parametry vyhodnoceny v závislosti na počtu ryb v systému, denní krmné dávce a typu použitého krmiva. Bylo zjištěno, že obsah amoniakálního dusíku v recirkulačních systémech je závislý především na počtu ryb, obsah dusitanového dusíku na množství denní krmné dávky, vyšší obsah dusičnanů se shoduje s minimální výměnou vody a probíhající nitrifikací, množství vyluhovatelného fosforu v sedimentu je závislé na typu použitého krmiva stejně jako obsah celkového dusíku. Nejmenší dopad emisí fosforu a dusíku byl prokázán v krmivu BIOMAR Efico Enviro 920 Advance 4,5 mm, které obsahovalo zároveň i nejvyšší obsah organických látek.
|
host ::
RSS.